|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
|
|
|
Základy aplikace fluidních inkluzí při studiu hydrotermálních mineralizací
Štrba, Martin ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Práce je rozdělena na dvě rešeršní a jednu experimentální část. První část se zaměřuje na petrografii a mikrotermometrické studium fluidních inkluzí. V kapitole věnované petrografii jsou uvedeny mechanismy, které určují genetický typ, tvar a stupeň zaplnění inkluzí. Důraz je kladen především na mikrotermometrické studium inkluzí. Podrobně jsou popsány fázové změny v systémech H2O - NaCl a H2O - CO2 - soli za nízkých a vysokých teplot. Samostatná kapitola je věnována interpretaci mikrotermometrických dat a jejich použití při určování teplotně-tlakových podmínek vzniku minerálu. Ve druhé části práce jsou uvedeny příklady využití fluidních inkluzí při studiu hydrotermálních mineralizací. Krátce je zde zmíněna aplikace mikrotermometrických dat při prospekci rudních ložisek (Pb - Zn - fluoritová ložiska Mississippi valley, porfyrické Cu - rudy Bingham). Větší prostor je v této části věnován ložiskům Bleïda (Maroko), Kanmantoo (Austrálie) a San Cristobal vein (Peru), u kterých je popsána geologie, mineralogie a výsledky měření fluidních inkluzí. Poslední kapitola se zabývá hydrotermální mineralizací v lomu Ševětín. Je zde uvedena regionálně-geologická pozice ševětínského masívu, dále geologie lomu a přehled mineralizací vázaných na hydrotermální žíly. Pro studium fluidních inkluzí byly vybrány dva...
|
|
| |
|
|
Podmínky vzniku vybraných hydrotermálních žilných ložisek v centrální části Českého masívu
Ulmanová, Jana ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem fluidních inkluzí ze vzorků křemene z Ratibořských Hor a ze Staré Vožice a v barytu ze Stříbrné Skalice a Černých Voděrad. Vzorky byly podrobeny studiu mikrotermometrie fluidních inkluzí, Ramanovy spektrometrie, UV-fluorescenční spektrometrie a elektronové mikrosondy. Ve vzorku ze Staré Vožice byla v křemeni zachycena nízkosalinní fluida systému H2O-CO2-N2 za tlaku minimálně 240 MPa a teplot min. 260 řC. Tato mineralizace souvisí pravděpodobně s iniciálními stádii zakládání zlomových struktur blanické brázdy a pravděpodobným zdrojem fluid jsou pozdně-metamorfní roztoky. Ve vzorku křemene s galenitem byla zachycena středněteplotní (Th = 110-195 řC) a nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O-NaCl, fluida tvořená ropnými uhlovodíky a pozdní nízkosalinní fluida systému (H2O)-CO2-N2-CH4 (s obsahem max. 13 mol. % N2+CH4 v nevodné fázi) zachycené za nízkých tlaků (max. 10 MPa) a nižších teplot (105- 120 řC). V Ratibořských Horách byla prokázána heterogenně zachycená nízkosalinní až středněsalinní fluida systému H2O±CO2±N2±CH4-NaCl±KCl±MgCl2±FeCl2 (s max. 26 mol. % N2+CH4) zachycené za tlaků 1-25 MPa a teplot 160-315 řC. Ve vzorku barytu z Černých Voděrad byla prokázána nízkosalinní až vysokosalinní vodná fluida s chloridy Na a Ca ± K, Fe, Mg. Tato fluida jsou...
|
|
|
Studium fluidních inkluzí v pegmatitech z Vepic a Vlastějovic
Surmová, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dolníček, Zdeněk (oponent)
S použitím fluidních inkluzí byly určeny PT podmínky, složení a vlastnosti fluid, které jsou asociovány s krystalizací granitických pegmatitů ze dvou lokalit v moldanubické jednotce. První studovanou lokalitou jsou Vepice u Tábora, druhou jsou Vlastějovice u Zruče nad Sázavou. Pegmatit z Vepic tvoří nepravidelné kapsy v amfibol-biotickém granitu tmavého typu až v porfyrickém syenodioritu Čertova břemene. Fluidní inkluze byly studovány v několik cm velkých křemenných krystalech z miarolitických dutin z centrální zóny pegmatitových kapes. Zachycená fluida jsou pouze vodného typu, s nízkým obsahem solí (nejčastěji v rozsahu 4-6 hm.% NaClekv) a s dominancí NaCl. Pegmatit ve Vepicích se odlišuje od většiny pegmatitů moldanubické zóny díky přítomnosti Y+REE minerálů a zařazení do NYF typu vzácnoprvkových pegmatitů, popř. i do miarolotických pegmatitů s NYF signaturou. Studovaný vzorek z Vlastějovic (skarnové těleso) reprezentoval přechod z křemen-živcové zóny litného pegmatitu do zóny s převahou křemene (křemenné jádro). Studován byl pouze jeden vzorek, který pocházel z historických sběrů F. Čecha (Čech, 1985). Vzorek je výjimečný přítomností velkého množství pevných fází (až 4-5 fází). Pomocí Ramanovy spektroskopie byl jednoznačně určen sassolit, jako nejhojnější a téměř vždy přítomná fáze. Dále byla...
|
|
|
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
|
|
|
Geneze Au-Sb mineralizace na ložisku Krásná Hora
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Ložiska krásnohorského rudního revíru jsou hlavním představitelem Sb-Au mineralizace na území ČR. Geneticky odpovídají epizonální mineralizaci typu "orogenic gold". Ložiska jsou prostorově a částečně i časově spjata s intruzí středočeského plutonu. V regionálním měřítku jsou vázána na granodiorit těchnického typu, v detailu však výskyt rudních žil a poloh sleduje průběh v.-z. žil lamprofyrů, které jsou v okolí rudních žil většinou silně alterovány a mylonitizovány. Rudní sloupy se nacházejí hlavně na křížení v.-z. žil se sz. - jv. tektonickými poruchami. Mineralizace krásnohorských žil vznikala v prostředí opakovaně aktivovaných poruchových zón. Mikroskopickým studiem jsem na ložisku vyčlenil tři generace křemene. Nejstarší křemen (Qtz1), který byl v literatuře tradičně považován za zlatonosný vznikl při teplotách kolem 350 řC a v hloubce přibližně 5 km z nízkosaliních fluid H2O-CO2 typu. Mladší křemen (Qtz2), který předchází krystalizaci antimonitu, vznikal při teplotách kolem 280 řC v hloubkách okolo 3 - 4 km z vodných roztoků (H2O- soli). Mikroskopické studium omezeného počtu vzorků neprokázalo vazbu Au na Qtz1 ani na Qtz2. Za zlatonosnou považuji až mladší paragenetickou formaci (Anti+Au+Cc+Qtz3), která vyplňuje intergranulární prostory a trhliny v Qtz1 a Qtz2. Vzhledem k částečné exhumaci...
|
|
|
Základy aplikace fluidních inkluzí při studiu hydrotermálních mineralizací
Štrba, Martin ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Práce je rozdělena na dvě rešeršní a jednu experimentální část. První část se zaměřuje na petrografii a mikrotermometrické studium fluidních inkluzí. V kapitole věnované petrografii jsou uvedeny mechanismy, které určují genetický typ, tvar a stupeň zaplnění inkluzí. Důraz je kladen především na mikrotermometrické studium inkluzí. Podrobně jsou popsány fázové změny v systémech H2O - NaCl a H2O - CO2 - soli za nízkých a vysokých teplot. Samostatná kapitola je věnována interpretaci mikrotermometrických dat a jejich použití při určování teplotně-tlakových podmínek vzniku minerálu. Ve druhé části práce jsou uvedeny příklady využití fluidních inkluzí při studiu hydrotermálních mineralizací. Krátce je zde zmíněna aplikace mikrotermometrických dat při prospekci rudních ložisek (Pb - Zn - fluoritová ložiska Mississippi valley, porfyrické Cu - rudy Bingham). Větší prostor je v této části věnován ložiskům Bleïda (Maroko), Kanmantoo (Austrálie) a San Cristobal vein (Peru), u kterých je popsána geologie, mineralogie a výsledky měření fluidních inkluzí. Poslední kapitola se zabývá hydrotermální mineralizací v lomu Ševětín. Je zde uvedena regionálně-geologická pozice ševětínského masívu, dále geologie lomu a přehled mineralizací vázaných na hydrotermální žíly. Pro studium fluidních inkluzí byly vybrány dva...
|
host ::
RSS.